Z historie
Počátky létání
se ve Frýdku-Místku datují založením Masarykovy letecké ligy. První letecký den za účasti vojenského letectva, se uskutečnil již v roce 1928, o víkendu 8. a 9. září. Létalo se na tehdejších obecních pastviskách pod Štandlem ve Sviadnově a akci zajišťoval Moravský aeroklub Brno. Letecký den se těšil velkému zájmu obecenstva mj. díky intenzivní propagaci. Program byl pojat velkoryse, obsahoval ukázky leteckého útoku a bombardování, akrobacií či lety se zastavenou vrtulí.
Ještě před započetím druhé světové války vzniklo pod Štandlem stálé letiště. Na pokraji vzletové plochy stál od jara roku 1936 dřevěný hangár pro větroně, který byl odkoupen Masarykovou leteckou ligou Místek-Frýdek, když splnil svoje původní určení jako pavilon na výstavě Bezručova kraje. První motorové letadlo patřící na toto letiště se objevilo v roce 1938, bylo to AERO A 11. V té době se také mezi mládeží z okolí velmi hojně provozovalo letecké modelářštví, na letišti pod Štandlem datováno minimálně od roku 1925.
Válečné období let 1939 – 1945 znamenalo zrušení letiště a Němci dokonce rozebrali a odvezli hangáry. Po válce se provoz na letišti obnovil po ustavující schůzi Pobeskydského aeroklubu v roce 1947. Výcvik pilotů se prováděl především na větroních HONZA Z 23 a KRAJÁNEK Z 24 a motorovém PIPER CUB, později i na Z-281. V roce 1951 byl vybudován hangár s ocelovou kontrukcí, krytý vlnitým plechem. V tomto roce se také začalo schylovat ke zrušení letiště. Prostor měl být využit pro výstavbu vojenských objektů. Od tohoto záměru bylo nakonec upuštěno, nicméně letiště nemohlo být provozováno kvůli vznikajícímu vedení vysokého napětí mezi Žabni a Místkem na jihovýchodním okraji letištní plochy.
Nový letecký areál vznikl v padesátých létech na opačném konci města v Místku - Bahně. Svépomocí pilotů, modelářů a ostatních nadšenců byl vybudován nový hangár o půdorysu 40 x 20 m pro větroně i motorová letadla. Jeho ruční výstavba byla zahájena v roce 1951 a pokračovala až do roku 1954, ale již v polovině roku 1953 mohl sloužit svému účelu. Letecká činnost se znovu začala rozvíjet na plné obrátky, první navijákové starty proběhly v srpnu 1952. Hlavní přistávací pás ve směru 16/34 měl délku 1000 metrů, příčný pás ve směru 04/22 s délkou 600 metrů byl využíván především pro navijákové starty. K důležitým událostem, které se konaly na letišti lze uvést krajské kolo Celostátních plachtařských závodů z června 1954 a Letecký den 19. srpna 1956. Ve středu 14. srpna 1957 řádila v okolí větrná smršť, která zničila mnohé domy a napáchala obrovské škody v sousedním Místeckém lese. Letištním budovám uškodila pouze v menší míře, naštěstí hangár ani letecká technika nepřišly k újmě.
To teprve politické rozhodnutí ukrátilo leteckou činnost na Bahně, protože se v těsné blízkosti letiště budovala raketová základna. Paradoxně tomu mohla pomoct zmíněná smršť, která vynutila kácení Místeckého lesa. 24. září 1961 proběhl poslední letecký provoz, následně byla letadla rozptýlena do okolních aeroklubů, hangár předán OV Svazarmu a plocha místnímu JZD. Plocha po rozorání nějakou dobu ležela ladem a následně byla využívána pro zemědělskou činnost. Zanedlouho byli z objektů letiště vyhnáni i modeláři, z nichž mnozí našli dobré podmínky v Modelářském klubu při ČSAD Frýdek-Místek. Hangár začal sloužit jako sklad osiv a tuto funkci plní vlastně dodnes.
Snaha o obnovení letiště zůstala v mysli místních letců. V květnu 1968 byl ustanoven Aeroklub Frýdek-Místek, ovšem po srpnu stejného roku naděje postupně zanikly. Teprve 90. léta otevřela trnitou cestu k opětovnému létání na Bahně. V květnu roku 1997 se především z iniciativy bývalých letců a nadšenců létání, Jana Jędrzejase, Borise Menšíka a Jaroslava Muroně znovu ustanovil Pobeskydský aviatický klub Frýdek - Místek, jehož snahou bylo získat zpět plochu letiště a obnovit hangár k původnímu účelu. Plocha letiště byla celá léta, byť ve vlastnictví města, používána k zemědělské činnosti, ale obětavou prací členů nového klubu byly lány po kukuřici a řepce opět osety trávou, pečlivě srovnány stavební technikou i ručně. Jelikož vlastnictví hangáru přešlo do soukromých rukou, rozhodl se Jaroslav Muroň postavit a zpřístupnit klubu nový hangár s klubovnou. V rámci republiky se jedná o ojedinělou stavbu, jelikož byla propojená se soukromým rodinným domem, nyní využívaným jeho dědici. Na letišti i v klubu našli své místo také modeláři pod vedením známého maketáře Jiřího Banaše ze Staříče.
Klubový život od té doby běží vlastním rytmem. Neustálý vývoj, zavádění nových nápadů či obnova členské základny jsou vlastně nutností, ovšem jistým metronomem naší práce jsou pravidelné akce pořádané pro veřejnost. Setkání velkých modelů v srpnu a Pobeskydská drakiáda v říjnu patří k oblíbeným stálicím, které čítají již více než dvacet ročníků.