Ultralehká letadla ULL

Kategorie ultralehkých letounů

(či běžně ultralehkých letadel) vznikla pro uspokojení potřeby jednoduchých a v provozu levných strojů pro rekreační, turistické či sportovní využití. Dnešní trh s těmito letadly nabízí jak typy, které i nadále zachovávají původní principy jednoduchosti a nízké ceny, tak špičkové výrobky s vybavením, kterým nedisponují ani násobně dražší letadla. Běžně je to pokročilá avionika, zatahovací podvozek, stavitelná vrtule, apod.

Základním omezením vyplývajícím už i z názvu kategorie je maximální vzletová hmotnost, která dle platné legislativy činí nejvýše 600 kg. Jedná se o hmotnost letounu s vybavením, palivem i posádkou. Letouny jsou nejvýše dvoumístné a pouze jednomotorové. Provoz je možný jen dle pravidel VFR, tzn. za viditelnosti – mimo mraky, ne podle přístrojů. V ČR nejsou možné lety v noci, tzv. VFR night. Při dodržení všech předpisů je létání ultralehkými letouny bezpečné. Častější mediální zprávy o nehodách „ultralajtů“ v porovnáním s jinými letadly jsou způsobeny jejich vysokou popularitou, tedy častější příležitosti k výskytu incidentů, jejichž naprostá většina je ale způsobena lidským faktorem.

Ultralehké letouny nepodléhají certifikaci a jejich správu zajišťuje Letecká amatérská asociace ČR. Inspektor techniky LAA ČR provádí technickou prohlídku (ne nepodobnou STK u auta) dle daného typu jednou za dva roky nebo každoročně.